Movies That Mattered (blog Zdeněk Holý)
Vedle nejlepších filmů roku vyhlašuje, nebo spíše pouze zveřejňuje americký časopis Film Comment i (nej)důležitější filmy roku (Movies That Mattered). Tzn. nikoli filmy, které jsou nutně nejlepší po estetické stránce, ale filmy, které mají zvláštní význam pro instituci kinematografie, např. napovídají o jejím směřování, heraldicky vyjadřují její situaci apod.
Pro mě zajímavé jsou dva filmy, které vybral šéfredaktor Gavin Smith:
Speed Racer/Cloverfield (Monstrum)
Tyto dva činorodé, důrazně beze-smyslné spektákly redukují vyprávění k až dětinské jednoduchosti: v jednom dobří a zlí hoši se snaží vyhrát závod, v druhém mladí a krásní obyvatelé Manhattanu prchají před neúprosnou, nevysvětlitelnou hrozbou. Potemnělá válečná estetika filmu Matta Reevese a J. J. Abramse (ten - pro české čtenáře - stojí jako producent za seriály Alias, Ztraceni, režíroval mj. Mission Impossible 3 a produkoval právě Cloverfielda) s jeho realismem stále zaplé ruční kamery je v jakýkoli moment stejně tak umělý a vykalkulovaný jako bratrů Wachovských zářivý, starodávný a zároveň hi-tech fliper (taková ta hospodská skříňová hra, kde se vystřeluje kulička, která se trefuje do různých bonusů)/videoherní „look“ s jeho kaskádovitě vyrovanými povrchy a se závratně se střídajícími pozadími. Falešná autenticita Cloverfieldu byla přiměřená náladě publika v roce 2008, kterému se zdálo, že se nemůže odtrhnout od hrany propasti, které se nemohlo identifikovat s multimilionářskou do detailu vykonstruovanou naivitou hračkářského escapismu Speeda Racera.
Okázalá bezvýznamnost, nechuť cokoli sdělovat, vykonstruovanost a manipulace, které jsou nabízené k obdivu, to jsou i podle mě konstitutivní rysy těchto příznačných filmů. Stejné rysy však byly už o pár let dříve vlastní mnohým americkým seriálům. Doufám, že si najdu čas srovnat Cloverfielda právě s americkou seriálovou tvorbou a to buď v samostatném článku nebo v profilu J. J....